Knihtisk je tradiční tisková technika patřící mezi tisk z výšky. Tisknoucí místa jsou na tiskové formě vyvýšená nad netisknoucí plochu, nanese se na ně tisková barva a následným tlakem se obraz přenese přímo na papír.
Klasický knihtisk je spojen především s použitím jednotlivých pohyblivých liter, které se skládaly do řádků a následně do celých tiskových stran. Z nich vznikla tisková forma, která se po nanesení barvy otiskla na papír. Stejným principem bylo možné tisknout také dřevoryty, štočky a další obrazové prvky s reliéfní tiskovou plochou.
Tisk knih však nezačal až v Evropě. V Číně se již po staletí používal deskotisk, při němž byla celá stránka vyřezána do dřevěné desky. V 11. století vytvořil čínský řemeslník Pi Šeng (Bi Sheng) také systém pohyblivých liter vyráběných z pálené hlíny. Později se ve východní Asii používaly rovněž dřevěné a kovové litery. Tyto techniky představují významné předchůdce evropského knihtisku.
V Evropě je rozvoj knihtisku spojován především se jménem Johannes Gutenberg, který kolem poloviny 15. století zdokonalil systém tisku z pohyblivých kovových liter a spojil jej s vhodnou tiskovou barvou, lisem a efektivním způsobem výroby liter. Jeho technologie umožnila rychlejší a opakovanou výrobu velkého množství stejných výtisků. Za nejslavnější Gutenbergovo dílo je považována tzv. Gutenbergova bible vytištěná v Mohuči přibližně v letech 1454–1455.
Rozšíření knihtisku zásadně proměnilo výrobu knih i šíření informací. Knihy bylo možné vyrábět ve větších nákladech, rychleji a levněji než při ručním opisování. Knihtisk tak významně přispěl k rozvoji vzdělanosti, vědy, literatury i veřejné komunikace.
Od 19. a zejména 20. století byl klasický knihtisk v běžné polygrafické výrobě postupně nahrazován výkonnějšími technologiemi, především ofsetovým tiskem. Dnes se používá hlavně pro umělecké a malosériové tisky, pozvánky, vizitky, obálky nebo luxusnější tiskoviny. Charakteristickým prvkem může být i lehký reliéf vznikající tlakem tiskové formy do papíru, který je v současné grafické tvorbě často využíván záměrně jako dekorativní efekt.