Polygrafie je souhrnné označení pro obor zabývající se přípravou, výrobou a zpracováním tiskovin. Zahrnuje celý proces od zpracování textových a obrazových podkladů přes přípravu tiskových dat a samotný tisk až po dokončovací práce, jako je řezání, skládání, šití, lepení nebo vazba.
Do polygrafie patří například výroba knih, časopisů, katalogů, brožur, letáků, plakátů, obalů, etiket a dalších tištěných materiálů. V knižní výrobě na sebe jednotlivé fáze úzce navazují – po redakčním a grafickém zpracování následuje sazba, kontrola tiskových dat, výroba tiskové formy nebo přímé odeslání dat do digitálního tiskového stroje a následně samotný tisk.
Polygrafie využívá různé tiskové technologie. Mezi nejrozšířenější patří ofsetový tisk a digitální tisk, ale také sítotisk, flexotisk, hlubotisk nebo tradiční knihtisk. Každá z těchto technologií je vhodná pro jiný typ zakázky, náklad, materiál nebo požadovanou kvalitu.
Důležitou součástí polygrafické výroby je také předtisková příprava. Ta zahrnuje například kontrolu rozměrů dokumentu, spadávky, barevného prostoru, rozlišení obrazových podkladů, správného použití CMYK barev nebo přípravu tiskových forem. V klasickém ofsetovém provozu se dnes tiskové desky obvykle připravují technologií CTP, dříve se používalo také CtF – Computer to Film.
Po vytištění následuje takzvané dokončující zpracování. U knih může zahrnovat skládání archů, snášení složek, šití nebo lepení knižního bloku, ořez, výrobu obálky a zhotovení výsledné vazby. Právě propojení předtiskové přípravy, tisku a dokončovacích operací tvoří základ polygrafické výroby.
Dnešní polygrafie propojuje tradiční tiskové principy s digitálními technologiemi a automatizovaným řízením výroby. Přestože se část obsahu přesunula do elektronické podoby, polygrafie zůstává klíčovým oborem pro výrobu knih, obalů, reklamních materiálů a celé řady dalších výrobků, u nichž je tisk nedílnou součástí výsledného produktu.