CMYK je barevný model používaný především při tisku. Jeho název vznikl z počátečních písmen čtyř tiskových barev: azurové (Cyan), purpurové (Magenta), žluté (Yellow) a černé (Key). Písmeno K se používá pro černou tiskovou barvu, která tradičně tvoří takzvanou klíčovou tiskovou desku. Jednotlivé odstíny vznikají soutiskem těchto čtyř barev v různém poměru. CMYK se používá například u ofsetového tisku, ale také u řady dalších tiskových technologií.
CMYK pracuje na principu subtraktivního míchání barev. Tiskové barvy část dopadajícího světla pohlcují a zbytek odrážejí zpět k pozorovateli. Čím více barvy je na papíře naneseno, tím méně světla se od jeho povrchu odrazí. Teoreticky by soutisk azurové, purpurové a žluté měl vytvořit černou, v praxi však vzniká spíše tmavý hnědošedý odstín. Proto se používá samostatná černá barva.
Černá složka umožňuje dosáhnout hlubších tmavých tónů, ostřejšího textu a jemnější kresby detailů. Zároveň omezuje množství ostatních tiskových barev potřebných pro vytvoření tmavých odstínů. To má význam nejen pro vzhled tiskoviny, ale také pro technologii tisku, protože příliš vysoké celkové množství nanesené barvy může způsobovat problémy se schnutím nebo přenosem barvy.
Při běžném čtyřbarevném tisku se obraz rozdělí na čtyři barevné separace odpovídající jednotlivým složkám CMYK. U ofsetového tisku se pro každou z nich připravuje samostatná tisková deska. Jednotlivé barvy jsou potom postupně nanášeny a musí být velmi přesně soutisknuty, aby výsledný obraz působil ostře a barevně správně.
Fotografie a plynulé barevné přechody se při tisku nevytvářejí souvislou vrstvou různě světlé barvy, ale pomocí velmi jemného rastru tvořeného drobnými tiskovými body. Jejich velikost a vzájemná kombinace vytváří při běžné pozorovací vzdálenosti dojem různých odstínů a barev.
Na rozdíl od modelu RGB, který vytváří barvy pomocí světla na monitorech, televizorech a dalších displejích, pracuje CMYK s fyzickými barvami nanášenými na papír nebo jiný materiál. RGB je založeno na aditivním míchání červeného, zeleného a modrého světla, zatímco CMYK světlo pohlcuje. Oba barevné modely proto nedokážou zobrazit přesně stejnou množinu barev.
Barevný rozsah CMYK je zpravidla menší než rozsah RGB. Některé velmi syté modré, zelené nebo výrazné fluorescenční odstíny zobrazené na monitoru proto nelze běžným čtyřbarevným tiskem přesně reprodukovat. Pokud je při tisku požadován specifický odstín mimo běžný rozsah CMYK, lze použít například samostatnou přímou tiskovou barvu.
Před odesláním dokumentu do tiskárny je proto zpravidla nutné převést použité obrázky a grafiku z RGB do vhodného profilu CMYK. Konkrétní vzhled barev totiž ovlivňuje nejen samotný model CMYK, ale také použitý papír, tisková technologie, tiskové barvy a nastavení tiskového stroje. K přesnějšímu řízení převodu mezi barevnými prostory slouží ICC profily.
Správné nastavení barevného profilu, kontrola celkového množství tiskových barev a případné použití nátisku pomáhají zajistit, aby výsledné barvy co nejlépe odpovídaly grafickému návrhu. U tiskovin, u nichž je barevná věrnost důležitá, je proto práce s CMYK jednou ze základních součástí předtiskové přípravy.