Deskotisk je historická tisková technika, při níž je celý obraz nebo celá stránka textu vyřezána do jediné tiskové desky, nejčastěji dřevěné. Patří mezi techniky tisku z výšky: tisknoucí místa zůstávají vyvýšená, zatímco ostatní části povrchu se odřežou. Na vyvýšenou kresbu se nanese barva a tlakem se následně přenese na papír nebo jiný materiál.
Protože se obraz z tiskové desky při otisku převrací, musel být text i obraz na desce vytvořen zrcadlově obráceně. Každá stránka knihy tak vyžadovala vlastní samostatnou desku. Výroba byla pracná, avšak jednu hotovou desku bylo možné použít k vytvoření většího množství stejných otisků.
Deskotisk se výrazně rozvinul zejména v Číně a dalších oblastech východní Asie, kde se používal pro tisk náboženských textů, knih, kalendářů i obrazů již mnoho staletí před rozšířením evropského knihtisku. Mezi nejznámější rané dochované tisky patří čínská Diamantová sútra z roku 868, vytištěná z dřevěných desek.
V Evropě se deskotisk rozšířil zejména ve 14. a 15. století. Používal se například pro náboženské obrázky, hrací karty a takzvané blokové knihy, jejichž celé stránky byly vyřezány do dřevěných štočků. Postupně jej vytlačil knihtisk z pohyblivých liter, který umožňoval jednotlivé znaky opakovaně používat a sestavovat z nich různé stránky.
Princip deskotisku však nezanikl. Příbuzné postupy přežívají například v dřevořezu a linorytu, kde se obraz rovněž tiskne z vyvýšených částí ručně vytvořené matrice.