Rukopis je původní textové dílo autora určené k dalšímu zpracování nebo vydání. V nakladatelské a vydavatelské praxi se tímto pojmem označuje zejména text knihy před jeho redakčním zpracováním, sazbou a vytvořením výsledné publikace. Nemusí přitom jít o text napsaný rukou – současné rukopisy jsou zpravidla odevzdávány v elektronické podobě jako dokument textového procesoru.
Od ručně psaného textu k elektronickému souboru
Původní význam slova rukopis označoval text skutečně napsaný rukou. Před rozšířením knihtisku byly rukopisné knihy opisovány jednotlivě, často v klášterních nebo později světských písařských dílnách.
V současném vydavatelském prostředí má pojem širší význam. Rukopisem může být román, odborná publikace, sbírka povídek, učebnice nebo jiný text předaný autorovým nakladateli či vydavateli k posouzení a dalšímu zpracování.
V jaké podobě se rukopis odevzdává
Moderní rukopis se zpravidla odevzdává jako elektronický dokument, nejčastěji ve formátu Microsoft Word (DOCX), případně LibreOffice Writer / OpenOffice Writer (ODT) nebo jiném editovatelném formátu. Pro další redakční práci je obvykle vhodnější editovatelný dokument než například PDF, které je určeno především k zachování výsledného vzhledu stránky.
Rukopis by měl mít přehlednou strukturu. Jednotlivé kapitoly, nadpisy a odstavce by měly být označeny konzistentně a autor by se měl vyhnout zbytečnému ručnímu formátování, například vytváření odsazení pomocí mezer nebo opakovaným vkládáním prázdných řádků.
Co se s rukopisem děje před vydáním knihy
Odevzdáním rukopisu práce na textu většinou nekončí. Podle charakteru publikace může následovat redakční úprava, jazyková korektura a zapracování připomínek autora nebo redaktora.
Teprve připravený text je předán k sazbě, při níž získává podobu budoucích knižních stran. Po vysázení následují zpravidla další korektury a následně příprava tiskového PDF nebo souborů určených pro elektronickou knihu.
Rukopis je tedy jedním z výchozích podkladů celého procesu vydání knihy, nikoli hotovou publikací.
Rukopis a sazba nejsou totéž
Je vhodné odlišovat rukopis od vysázeného textu. Rukopis obsahuje především samotné dílo a jeho základní strukturu. O výslednou typografickou podobu knihy – volbu písma, rozměry sazebního obrazce, stránkování, záhlaví, členění stran a další prvky – se stará až sazba a grafická úprava publikace.
Autor proto obvykle nemusí připravovat rukopis tak, aby již vypadal jako hotová kniha. Naopak příliš složité ruční formátování může následnou redakční a typografickou práci komplikovat.