Sazba je odborné uspořádání textu a dalších prvků do výsledné podoby stránky. Určuje, jak bude publikace vypadat, jak snadno se bude číst a kolik stran bude mít. V minulosti se sazba vytvářela ručním skládáním jednotlivých liter, dnes probíhá převážně digitálně v programech určených pro DTP a stránkovou montáž.
Historie sazby
Počátky sazby souvisejí s rozvojem knihtisku a používáním pohyblivých liter. Ty byly známé již ve středověké východní Asii, kde se vyráběly z keramiky, dřeva a později také z kovu. V Evropě se systém tisku z kovových pohyblivých liter rozšířil zásluhou Johannese Gutenberga v polovině 15. století. Jednotlivá písmena bylo možné opakovaně skládat, tisknout a znovu používat pro další stránky.
Při tradiční ruční sazbě vybíral sazeč jednotlivé kovové litery z písmové skříně a skládal je do sázítka. Z vysázených řádků následně vytvářel sloupce a celé stránky, které se upevnily do tiskové formy. Práce vyžadovala značnou přesnost, zkušenost a znalost typografických pravidel.
V 19. století začala ruční sazbu nahrazovat sazba strojní. Sázecí stroje, například Linotype a Monotype, výrazně urychlily zpracování textu. Linotype odléval celé řádky textu, zatímco systém Monotype pracoval s jednotlivými znaky. Strojní sazba se uplatnila zejména při výrobě knih, novin a dalších rozsáhlých tiskovin.
Ve druhé polovině 20. století se rozšířila fotosazba, při níž se text vytvářel fotografickou cestou bez použití kovových liter. Od 80. let ji postupně nahradila počítačová sazba a systémy DTP. Sazeč nebo grafik dnes pracuje s textem přímo na obrazovce a výslednou publikaci připravuje jako digitální soubor pro tisk nebo elektronické zveřejnění.
Co sazba zahrnuje
Při sazbě se volí zejména písmo, jeho velikost, řádkový proklad, délka řádku, zarovnání textu, odsazení odstavců a mezery mezi jednotlivými prvky. Stanovují se také okraje stránky, podoba nadpisů, číslování stran neboli paginace, záhlaví, zápatí a umístění poznámek, tabulek, obrázků či popisků.
Jednotlivé prvky by měly vytvářet přehledný a vizuálně jednotný celek. Dobrá sazba na sebe zbytečně neupozorňuje, ale usnadňuje čtenáři orientaci a umožňuje mu soustředit se na obsah.
Knižní sazba
Při sazbě knihy se text rukopisu převádí do formátu odpovídajícího zamýšlenému rozměru publikace. Vytvoří se typografická pravidla pro běžný text, názvy kapitol, mezititulky, citace, poznámky a další části knihy. Následně se text rozdělí do jednotlivých stran a doplní se další potřebné prvky.
Podoba sazby závisí na typu publikace. Beletrie obvykle vyžaduje klidnou a nenápadnou úpravu podporující plynulé čtení. Odborné knihy, učebnice nebo katalogy mohou obsahovat složitější hierarchii nadpisů, tabulky, rejstříky, poznámkový aparát a větší množství obrazového materiálu.
Sazba a zlom
Pojmy sazba a zlom se často používají společně a v běžné praxi se jejich významy částečně překrývají. Sazbou se zpravidla rozumí typografická úprava textu, zatímco zlom označuje jeho rozdělení do konečné podoby jednotlivých stran včetně umístění obrázků a dalších prvků. U jednodušších publikací probíhají oba procesy současně.
Typografická kontrola sazby
Součástí kvalitní sazby je kontrola dělení slov, mezer, návaznosti odstavců a konců stránek. Odstraňují se nevhodně osamocené řádky, příliš volné nebo stísněné řádky, nápadné mezery a další nedostatky, které narušují vzhled nebo čitelnost textu.
Po dokončení sazby obvykle následuje korektura. Změna textu totiž může ovlivnit zalomení dalších řádků i stran, a proto je nutné publikaci kontrolovat až v její vysázené podobě.
Výstup ze sazby
Výsledkem sazby je stránkový dokument připravený pro tisk nebo elektronické zveřejnění. Při přípravě tiskového PDF je nutné zkontrolovat správný formát stran, vložení písem, kvalitu obrázků, barevný prostor a případnou spadávku. U elektronických knih se sazba přizpůsobuje vlastnostem daného formátu a zařízení, na němž bude publikace čtena.