Průtlačný tisk je tisková technika, při níž se tisková barva protlačuje skrz propustná místa tiskové formy přímo na potiskovaný materiál. Netisknoucí části formy jsou naopak zakryté nebo jinak upravené tak, aby barvu nepropouštěly. Od tisku z výšky, z hloubky nebo z plochy se tedy liší především samotným způsobem přenosu barvy na výslednou tiskovinu.
Nejznámějším druhem průtlačného tisku je sítotisk. Jeho tiskovou formu tvoří jemná síťovina napnutá na rámu, jejíž vybraná místa jsou překryta nepropustnou vrstvou. Tisková barva se pomocí stěrky protlačuje volnými částmi síta na papír, textil, plast, sklo, kov nebo jiný materiál. Pro každou tiskovou barvu se zpravidla připravuje samostatná tisková forma a jednotlivé barvy se nanášejí postupně.
Důležitou vlastností průtlačného tisku je možnost nanést na povrch poměrně silnou vrstvu barvy. Výsledný tisk proto může působit sytěji a výrazněji než u některých jiných tiskových technik. Používat lze také speciální barvy, například krycí, metalické, fluorescenční nebo barvy určené pro tisk na textil či jiné nestandardní povrchy.
Průtlačný tisk je zároveň velmi univerzální z hlediska potiskovaných materiálů a tvarů. Kromě běžných plochých tiskovin lze touto technikou tisknout také na různé reklamní předměty, obaly, tabulky, sklo, plasty, kovové součásti nebo textil. V průmyslu se obdobný princip používá například při značení výrobků nebo při nanášení funkčních vrstev.
V knižní a grafické tvorbě se průtlačný tisk využívá zejména pro speciální a umělecké práce, plakáty, obálky, autorské tisky nebo malosériové publikace. Díky výrazným barvám, možnosti tisku na různé materiály a charakteristickému vzhledu se uplatňuje také v experimentální grafice a designu.
Historicky i dnes má průtlačný tisk zvláštní postavení mezi tiskovými technikami, protože tisková barva není přenášena z povrchu tiskové formy tlakem, ale prochází přímo skrz její otevřená místa. Právě tento princip je určující pro celý způsob přípravy tiskové formy i samotného tisku.