Tiskový rastr je soustava drobných tiskových bodů, pomocí nichž se při tisku reprodukují fotografie, barevné přechody, stíny a další polotónové obrazy. Body jsou natolik malé, že je lidské oko z běžné pozorovací vzdálenosti nevnímá jednotlivě, ale spojuje je do zdánlivě souvislých odstínů a barevných ploch.
Tiskový rastr je jedním z konkrétních významů obecnějšího pojmu rastr, který se používá také pro digitální obrazy složené z pixelů nebo pro konstrukční síť stránky.
Jak tiskový rastr vytváří odstíny
Běžné tiskové techniky zpravidla pracují s přibližně stejně intenzivní vrstvou tiskové barvy. Různých tónových hodnot proto dosahují změnou poměru mezi potištěnou a nepotištěnou plochou.
Ve světlých místech pokrývají tiskové body jen malou část plochy. Se zvyšující se tmavostí se body zvětšují nebo se zvyšuje jejich počet. Při nulovém pokrytí zůstává viditelný samotný papír, zatímco stoprocentní pokrytí vytváří plnou barevnou plochu.
Autotypický neboli AM rastr
U autotypického rastru, označovaného také jako AM rastr, jsou středy tiskových bodů rozmístěny v pravidelných vzdálenostech. Mění se především velikost bodů, tedy jejich plocha.
Ve světlých částech obrazu jsou body malé. Ve středních tónech se zvětšují a v tmavých místech se mohou vzájemně spojovat. Tento druh rastrování je charakteristický zejména pro ofsetový tisk.
Tiskové body mohou mít kulatý, eliptický, čtvercový nebo jiný tvar. Jejich podoba ovlivňuje způsob spojování bodů, plynulost tónových přechodů i reprodukci jemných detailů.
Stochastický neboli FM rastr
U stochastického rastru, označovaného jako FM rastr, mají tiskové body přibližně stejnou velikost, ale mění se jejich množství a rozmístění. Ve světlých místech se nachází méně bodů, zatímco v tmavých oblastech jsou soustředěny hustěji.
FM rastr nemá pravidelnou strukturu typickou pro AM rastrování. Může proto omezit vznik moaré a velmi dobře reprodukovat jemné detaily. Zároveň však klade vyšší nároky na stabilitu tisku a spolehlivé přenášení velmi malých bodů.
Používají se také hybridní rastry, které kombinují vlastnosti AM a FM rastrování, například odlišným způsobem zpracovávají střední tóny, světla a stíny.
Lineatura tiskového rastru
Jemnost pravidelného AM rastru vyjadřuje lineatura, tedy počet rastrových linek na určité délce. Nejčastěji se uvádí v jednotkách lpi, což znamená počet linek na palec, případně v linkách na centimetr.
Vyšší lineatura vytváří jemnější body a umožňuje reprodukovat více obrazových detailů. Současně ale vyžaduje přesnější tiskovou formu, stabilnější tiskový proces a vhodný papír. Na savém nenatíraném papíru se zpravidla používá hrubší rastr, protože příliš malé body by se mohly rozpíjet, spojovat nebo zanikat. Hladké natírané papíry umožňují použít rastr jemnější.
U FM rastru se místo lineatury sleduje především jmenovitá velikost tiskového bodu, obvykle vyjádřená v mikrometrech.
Tiskový rastr v barevném tisku
Při barevném tisku se obraz zpravidla rozděluje do čtyř výtažků modelu CMYK. Azurová, purpurová, žlutá a černá barva vytvářejí vlastní rastrové struktury. Jejich vzájemným překrytím vznikají výsledné barevné odstíny.
U AM rastrování se rastry jednotlivých barev natáčejí do různých úhlů. Tím se omezuje jejich nežádoucí vzájemné rušení. Správně natočené body vytvářejí drobné pravidelné obrazce označované jako tiskové rozety.
Pokud nejsou úhly vhodně zvoleny nebo se znovu rastrovává již vytištěná předloha, může vzniknout moaré – nápadný pravidelný vzor, který v původním obrazu nebyl.
Nárůst tiskového bodu
Při přenosu barvy na papír se může skutečná plocha tiskového bodu zvětšit. Tento jev se nazývá nárůst tiskového bodu a způsobuje, že vytištěný obraz působí tmavší než původní tisková data.
Velikost nárůstu ovlivňuje tisková technika, druh papíru, vlastnosti barvy, přítlak i nastavení stroje. Výraznější bývá na savých nenatíraných papírech. Při předtiskové přípravě se proto používají reprodukční křivky a barevné profily, které předpokládanou změnu tónových hodnot kompenzují.
Rastrování a RIP
Převod obrazu na soustavu tiskových bodů se nazývá rastrování. V současné předtiskové přípravě tento proces zpravidla provádí RIP. Zpracuje texty, vektorovou grafiku, fotografie, průhlednosti a další prvky stránky a připraví z nich výstup odpovídající konkrétní tiskové technologii.
RIP určuje například druh rastru, lineaturu, tvar a úhly bodů i rozlišení výstupu. Rastrování může proběhnout při osvitu tiskové desky nebo přímo uvnitř digitálního tiskového zařízení.
LPI, PPI a DPI
Lineatura tiskového rastru v lpi není totožná s rozlišením obrázku v ppi ani s rozlišením výstupního zařízení v dpi.
PPI vyjadřuje množství pixelů digitálního obrazu, DPI počet bodů, které dokáže vytvořit tiskárna nebo osvitová jednotka, a LPI jemnost autotypického rastru. Tyto hodnoty spolu při přípravě tiskových dat souvisejí, nelze je však vzájemně zaměňovat.
Vývoj tiskového rastrování
V minulosti se polotónová předloha rozkládala fotografickou cestou pomocí optických nebo kontaktních rastrů. Výsledkem byl obraz tvořený body, z něhož se následně připravovala tisková forma.
Dnes se tiskový rastr vytváří převážně digitálně prostřednictvím RIPu. Základní princip však zůstává stejný: odstíny a barevné přechody se převádějí na strukturu drobných prvků, kterou je možné technicky reprodukovat tiskem.