Předsádka je dvojlist pevnějšího papíru umístěný na začátku a na konci knihy. Spojuje knižní blok s knižními deskami a používá se především u knih s pevnou vazbou, tedy například u vazby V8. Jedna část předsádky je celou plochou přilepena k vnitřní straně knižních desek a tvoří takzvané přídeští, zatímco druhá část zůstává volná a otevírá se společně s knižním blokem.
Přední předsádka se nachází před titulními a dalšími úvodními stranami, zadní předsádka uzavírá knižní blok na jeho konci. Předsádky zpravidla nejsou součástí číslovaného stránkového rozsahu knihy. Způsob jejich připojení ke knižnímu bloku se může lišit podle konstrukce vazby, rozměrů publikace, její hmotnosti a předpokládaného způsobu používání.
Předsádka má konstrukční, ochrannou i estetickou funkci. Zpevňuje spojení knižního bloku s deskami, zakrývá lepené a další konstrukční části vazby a chrání první a poslední stránky knihy před poškozením. Pomáhá rovněž přenášet namáhání vznikající při otevírání knihy, a je proto důležitou součástí kvalitního knihařského zpracování. U rozměrných nebo těžkých publikací musí být její materiál zvolen s ohledem na větší mechanickou zátěž.
Pro výrobu předsádky se používá papír s odpovídající pevností, gramáží a rozměrovou stálostí. Může být stejný jako papír knižního bloku, často se však volí pevnější nebo barevně odlišný materiál. Směr jeho vláken by měl být veden souběžně s knižním hřbetem, aby se kniha dobře otevírala a papír se zbytečně nevlnil či nedeformoval.
Nejčastěji bývá předsádka jednobarevná a bez potisku, může však plnit také dekorativní nebo informační úlohu. U obrazových publikací, beletrie, dětských knih či reprezentativních vydání se na ní mohou objevit ilustrace, mapy, ornamenty, vzory nebo motivy navazující na grafickou podobu obálky a celé knihy. Při návrhu potištěné předsádky je nutné počítat s ohybem dvojlistu i s částí plochy, která bude přilepena ke knižním deskám.