Název knihy je jednou z prvních informací, které o publikaci čtenář získá. Spolu s obálkou rozhoduje o prvním dojmu, pomáhá naznačit téma nebo žánr a může výrazně ovlivnit, zda kniha vzbudí zájem.
Dobrý název by měl být především srozumitelný, zapamatovatelný a dobře odpovídat obsahu knihy. Neexistuje přitom univerzální pravidlo, podle kterého by bylo možné vytvořit ideální název. Jiný způsob pojmenování se hodí pro román, jiný pro odbornou publikaci, dětskou knihu nebo například životopis.
Název by měl odpovídat obsahu knihy
Základním požadavkem je, aby název nebyl s obsahem knihy v rozporu. Nemusí vždy přesně popisovat téma, ale měl by vytvářet očekávání, které kniha alespoň do určité míry naplní.
U beletrie může být název obrazný, symbolický nebo tajemný. Může vycházet ze jména hlavní postavy, místa děje, významného motivu nebo určité věty či předmětu, který má v příběhu důležitou roli.
U odborných a populárně-naučných knih bývá naopak vhodnější, když čtenář z názvu alespoň přibližně pozná, o čem publikace pojednává.
Příliš obecný název může být obtížně zapamatovatelný, zatímco velmi konkrétní název může působit těžkopádně. Vhodné je proto hledat rovnováhu mezi originalitou a srozumitelností.
Myslete na žánr a cílového čtenáře
Název by měl odpovídat také tomu, komu je kniha určena.
Jinak může znít historický román, detektivka, romantický příběh, dětská kniha nebo odborná příručka. Čtenáři si na základě názvu často podvědomě vytvářejí představu o charakteru knihy ještě předtím, než si přečtou anotaci.
Při výběru názvu je proto užitečné položit si několik otázek:
- Jaký žánr kniha představuje?
- Kdo je jejím typickým čtenářem?
- Jakou náladu má název vyvolat?
- Má být spíše věcný, emotivní, tajemný, humorný nebo provokativní?
- Bude z názvu alespoň přibližně patrné, jaký druh knihy se za ním skrývá?
Jednoduchý název se lépe pamatuje
Název nemusí být nutně krátký, ale měl by se dát snadno přečíst, vyslovit a zapamatovat.
Příliš složité názvy mohou být problematické zejména při ústním doporučování knihy. Pokud si čtenář název nepamatuje nebo jej nedokáže přesně vyslovit, může být pro něj obtížnější knihu později vyhledat.
Výhodou bývají názvy, které mají jasný rytmus, používají známá slova a neobsahují zbytečně komplikované formulace.
To však neznamená, že by každý název měl být krátký. U některých knih může delší nebo neobvyklý název fungovat právě díky své originalitě.
Originalita je důležitá, ale ne za každou cenu
Před definitivním výběrem názvu je vhodné ověřit, zda už stejný nebo velmi podobný název nepoužívá jiná známá kniha.
Shodný název nemusí automaticky znamenat, že jej nelze použít, může však způsobit praktické problémy. Čtenáři mohou knihy zaměňovat a při vyhledávání v internetových knihkupectvích nebo vyhledávačích může být nová publikace obtížněji dohledatelná.
Zvláštní pozornost je vhodné věnovat názvům, které jsou silně spojeny s velmi známým dílem.
Při ověřování názvu se vyplatí prohledat například:
- internetové knihkupectví,
- knihovní katalogy,
- běžné internetové vyhledávače,
- databáze knih.
Pokud zjistíte, že stejný název již používá několik publikací, může být vhodné hledat jinou variantu.
Pomoci může podtitul
U odborných, populárně-naučných nebo prakticky zaměřených knih může být vhodné rozdělit pojmenování na hlavní název a podtitul.
Hlavní název může být kratší a atraktivnější, zatímco podtitul přesněji vysvětlí obsah knihy.
Například:
Cesta k vlastní knize
Praktický průvodce od rukopisu až k vydání
Tento způsob umožňuje spojit marketingově zajímavější název s přesnějším vysvětlením tématu.
U beletrie se podtitul používá méně často, ale i zde může být vhodný například u knižních sérií nebo historických publikací.
Název by měl fungovat také na obálce
Název knihy není pouze textový údaj. Stane se také jedním z nejvýraznějších grafických prvků obálky.
Při jeho výběru proto může být užitečné představit si, jak bude na obálce vypadat.
Velmi dlouhý název může například zabírat značnou část prostoru a omezit možnosti grafického návrhu. Naopak jedno krátké slovo může vyžadovat výraznější typografické zpracování, aby obálka nepůsobila prázdně.
Pokud máte několik variant názvu, může pomoci vytvořit jednoduché pracovní návrhy obálky a porovnat, která varianta vizuálně funguje nejlépe.
Dejte pozor na význam a dvojznačnost
Některé názvy mohou mít jiný význam, než autor původně zamýšlel.
To platí zejména pro slovní hříčky, slang, cizí slova nebo názvy tvořené neobvyklými spojeními. Před vydáním je proto vhodné název ukázat několika lidem, kteří rukopis neznají, a zeptat se jich, co si pod ním představí.
Jejich první reakce může odhalit například nežádoucí dvojznačnost nebo to, že název vyvolává zcela jiný dojem než samotný obsah knihy.
Nevybírejte název pouze podle toho, co zní efektně
Atraktivní název může pomoci získat pozornost, neměl by ale slibovat něco, co kniha nenabízí.
U odborných a praktických publikací může příliš bombastický název působit nedůvěryhodně. U beletrie zase může název navozující například thriller nebo horor zmást čtenáře, pokud jde ve skutečnosti o poklidný rodinný román.
Dobrý název tedy není pouze ten, který na první pohled zaujme, ale především takový, který odpovídá charakteru celé knihy.
Vytvořte si více variant
Jen málokdy je nutné zůstat u prvního nápadu.
Užitečné může být vytvořit si seznam deseti, dvaceti nebo i více možných názvů. Zapisujte si jednotlivá slova, motivy, jména postav, místa, témata nebo krátké věty související s knihou.
Následně lze varianty kombinovat, zkracovat a postupně vyřazovat.
Z původního seznamu může nakonec zůstat například pět kandidátů, které lze dále porovnávat podle několika kritérií:
souvislost s obsahem → srozumitelnost → zapamatovatelnost → originalita → vhodnost pro cílové čtenáře → použitelnost na obálce
Takový postup bývá spolehlivější než rozhodnutí založené pouze na okamžitém pocitu.
Název můžete otestovat
Pokud si mezi několika variantami nejste jistí, může pomoci jednoduché testování.
Názvy můžete ukázat několika lidem odpovídajícím cílové skupině a zeptat se například:
- O čem podle vás tato kniha je?
- Který název si nejlépe pamatujete?
- Který by vás nejvíce zaujal v knihkupectví?
- Působí některý název matoucím nebo příliš obecným dojmem?
Výsledek nemusí automaticky rozhodnout za autora, může ale upozornit na vlastnosti názvu, kterých si při dlouhé práci s rukopisem už nemusí všimnout.
Kdy název definitivně určit?
Pracovní název knihy může vzniknout ještě před napsáním rukopisu a někdy vydrží až do vydání. V jiných případech se vhodný název objeví teprve během psaní nebo po dokončení textu.
Definitivní rozhodnutí proto není nutné dělat příliš brzy.
Před zahájením grafických prací a návrhem obálky by však měl být název již pokud možno ustálený. Pozdější změna může znamenat úpravy obálky, titulního listu, tiráže, propagačních materiálů a dalších připravovaných podkladů.
Jak poznat dobrý název knihy?
Ideální název nelze určit pomocí jednoduchého vzorce. Většinou ale splňuje několik základních vlastností:
- odpovídá obsahu a charakteru knihy,
- oslovuje zamýšleného čtenáře,
- dobře se čte a vyslovuje,
- lze si jej poměrně snadno zapamatovat,
- není zbytečně zaměnitelný s jinými knihami,
- dobře funguje na obálce,
- nevyvolává jiné očekávání, než jaké kniha skutečně naplní.
Název knihy je malou částí celé publikace, ale může mít překvapivě velký vliv na její první dojem. Proto se vyplatí jeho výběru věnovat dostatek času a porovnat více možností ještě předtím, než začne vznikat finální podoba obálky.